Přímé srovnání 2–3 variant — packaging, cena, komunikace nebo produkt. Přesné výsledky s mírou jistoty.
Simulace preference testu mezi dvěma nebo třemi konkrétními variantami. Zákazníci hodnotí varianty slepě (blind) nebo se znalostí značky (branded) dle cíle výzkumu. Výstupem je jasný "winner" s mírou preference a zdůvodněním — ideální pro rozhodnutí před investicí.
Výsledky preference testu s mírou jistoty: jasný winner, procentuální preference, klíčové důvody výběru, segmentace dle persona typů, hodnocení jednotlivých atributů variant.
Typické výzkumné otázky, na které tato metodika přináší odpovědi.
Která varianta je preferována a jaká je míra preference?
Jaké jsou hlavní důvody preference — funkční nebo emocionální?
Která varianta má vyšší purchase intent?
Jak se preference liší dle persona typů?
Je rozdíl statisticky signifikantní?
Které atributy jednotlivých variant zákazníci oceňují nebo kritizují?
CZ zákazníci v testech: Silný mid-range bias — Češi tendují vybírat "prostřední" variantu ze tří (compromise effect). Price perception: cena 999 Kč vs. 1 000 Kč má signifikantní efekt v CZ kontextu (charm pricing silný). "Český zákazník" bonus: domácí design nebo "CZ výroba" label posiluje preference. Cenový A/B test: Van Westendorp PSM funguje lépe pro CZ trh než přímé preference. Packaging test: CZ zákazníci oceňují informační hutnost etikety — "co v tom je?" je priorita. Slepý test vs. brandovaný: v CZ CE kategorie — značka (Samsung vs. Xiaomi) mění preference o 15–25 %.
Minimální vzorek pro signifikantní výsledek: 150 na variantu (300 celkem pro A/B). Statistical significance threshold: p<0.05 (95% confidence interval). Typická preference distribution v CZ A/B testech packagingu: 55–65 % pro winnera. Monadický test (respondent vidí jen 1 variantu): dražší, ale eliminuje order effect. Sekvenční srovnání (A→B→C): levnější, ale pořadí zobrazení ovlivňuje výsledek.
Triangulace více metodik přináší robustnější a důvěryhodnější výsledky.